Listopad 2009

Tolerance

29. listopadu 2009 v 13:39 | YONDRA |  Úvahy
Když jsme byli malí,rodiče nám říkali,že se máme přijmout navzájem i se svými odlišnostmi,jenže potom jsme zestárli a přestali rodiče poslouchat.Přestali jsme oslvavovat životní rozhodnutí druhých a začali je hodnotit.Je tolernace vážně tak dětinská záležitost nebo jsme tu chopnost měli vždycky?

Kdy jsme přestali volnost mít,
sami sebou být?

Já jsem to,co mají společné

27. listopadu 2009 v 7:08 | YONDRA

Učil jsem se.Jedna plus jedna jsou dva.Karel Hynek Máyha napsal Máj.Byl jsou zrovna na stránce s řasami z biologie,když jsem si řekl:,,Ježiši,kriste pane,to snad není možný.." .V tu chvíli jsem si vzpomněl na spoustu věcí,nejvíc ale na tu fotku.Na fotku,kterou jsem náhodou našel na FaceBooku.Je to velmi zajímavá fotka.Jsou na ní čtyři lidé,kteří se navzájem neznají,ale jedno mají společné;mě.On jako vždy,ten nemístný,vyplašený pohled,ona příjemný a optimistický výraz,a pak ten druhý s klasicky otevřenou pusou a pak tam byla ještě ta,co má furt nos nahoře a je královnou světa.Každý z nich je na fotce zachycen v jejich standardním postoji,tak jak se tváří vždycky.Každý je pro mě velice důležitý,nejlepší kamarád,ona,bejvalka a bejvalej kamarád,přitom v tu chvíli ani nevěděli,že já jsem ono pojítko mezi nima.Poprvé,když jsem tu fotku viděl,nevěřil jsem vlastním očím,dlouze jsem ji pozoroval a trvalo mi chvíli než jsem došel k závěru.Nakonec jsem si ověřil fakta a musel jsem se smát.Svět je malý.Konečně jsem si zase připadal jako pravý Jindřich Oukropec.Nechal jsem je pozdravovat,jak důvtipné.Víte,je to jako když vidíte jak se nepřátelům daří,jak jsou úspěšní a šťastní,jak vám to neustále vmétávají do obličeje.Najednou je tu příležitost,kdy jim to vše můžete vrátit,můžete ukázat,že i vy jste také úspěšný člověk.Proč tu šanci nevyužít.Bude sranda.Bude to boj,který ale musím vyhrát.Pomstím se.Je to možná malý mindrág,ale právě tímhle se to musí vyřešit.

25.11.2009 // předvánoční shon aneb emotivně-ekonomická zkouška osobnosti

25. listopadu 2009 v 15:10 | YONDRA |  Každodenní bleuh poznatky

Ikdyž to podle počasí nevypadá,vánoce se neomylně blíží.Vtěšina z vás píšete,jak vám vánoční atmosféra leze na nervy,jak vám vánoční výzdoba připadá vlezlá a celkově většině lidí vadí ten předvánoční shon.Já (jakovždy) jsem jiný a předvánoční shon mi vůbec nevadí.Pro mě jsou vánoce svátky odpočinku a rodinné pohody.A to co je před tím,tedy nakupování a po sléze balení dárků mi nějak nevadí.Rád se procházím mezi obchody,kde mě každá výloha láká,aby to byl právě ten či onen obchod,u kterého nakoupím dárky.Prosinec je vlastně taková emotivně-ekonomická zkouška osobnosti,kterou naštěstí zvládám,proto mi to možná nevadí.Blikající světélka,dlouhé girlandy,barevné koule a všechno možné jsou sice povrchnosti,které jsou pouze doplňkem vánoc,ale i tak by to bez toho zdobení nešlo.Nebo pečení cukroví,člověk je v jednom kole,z kuchyně nevytáhne paty,je špinavý stejně jako nádobí,přesto musím každý rok asistovat alespoň u jednoho druhu,který moje mamka peče.Kupované cukroví prostě není ono,každý by měl píct,ikdyby to byly jenom ty prokletá vosí hnízda.To je pro dnešek vše.

Veselé vánoce!

22.11.2009 // pocit naplnění

22. listopadu 2009 v 12:09 | YONDRA |  Každodenní bleuh poznatky

Napadla mě písnička ,,Jednou jsi dole jednou nahoře.. " ,ale můj život není kolísavý,nenabývá jen kladných a záporných hodnot,jeto mnohem složitější.Jednotlivé etapy-období se neustále opakují.Když kašlu na školu a věnuju se kamarádům,užívám si.Nebo naopak,když se snažím,jsem prospěchář,vyhrávám.Když potřebuju být s lidmi a naopak,když potřebuju být sám.Když poslouchám Billy Talent nebo když poslouchám Ivu Fruhlingovou.Období a věci,které zdánlivě nejdou k sobě,jsou ukrýté v tom všem co žiju.V poslední době cítím hodně velkej vliv minulosti.Lidé,motivy,příběhy,situace,všechno mi připadá jako minulost.Stejně jako jsem se dostával na vrchol,do druháku,do této chvíle,tak stejně rychle zase od něj utíkám a vzdaluju se.Mám různé pocity.Jeden mi říká,že už je konec,jsem v cíly,mám co jsem chtěl,je čas sebrat se a jít zas o dům dál,pocit naplněnosti,nedostižnosti,sebevědomí,vnitřní klid,nekonečná jistota v sám sebe.Ten druhý pocit je takové to skryté já,které celou tu mou komedii sleduje.Možná svědomí,kdo ví.V každém případě mám takovou tu chuť,přestěhovat se,nechat se ostříhat,změnit školu,kamarády,prostředí,udělat nový design,změnit blog a další.Udivuje mě jak mi dva prášky změnili život,jedna věta vztahy a jeden večer rodinu.Zaráží mě,jak se mi všechno daří,ale tak darovanému koni na zuby nekoukej.Beru co se dá,jsem takový,že ze všeho vymlátim,co to jen jde.Je to jaky když v pohádce,když dobro zvítězí nad zlem.Když starý filozof odejde do ústranní.Člověk odejde do důchodu a už nemusí pracovat.
A co já?Kam půjdu?Nebo že bych už teď byl v ráji?..........(smích)

20.11.2009 // proměnlivý podzim

20. listopadu 2009 v 14:53 | YONDRA |  Každodenní bleuh poznatky


Podzim opravdu přináší mnoho změn,nejen těch,co se týkají počasí,mění se vše;my,rodina,kamarádi,svět,život a další.Některé změny děláme záměrně,abychom náš život zlěpšili,ale občas přijdou i změny nečekané,které se nám nemusejí zamlouvat a tak jediné co nám zbývá je se s těmi změnami vyrovnat.Při nejlepším je i využít a že to jde.Všechno má bohužel-bohudík dva konce.Já taky prožívám podzimní změny,největší jsou ale ty,které probíhají v mp3-ce,která je poslední dobou zahlcena novými píčnikami od Billy talent.Je to emo kapela a trochu mi dodala té emotivně-depresivní nálady.Nehodlám si podřezávat žíly (ač všichni víme,že o tom emo není) nehodlám si ani malovat oči,nebo si jinak hrát na emo,jen prostě zbožňuju tu hudbu,která mi vždy zvedne náladu.Je to takové divné období,přišlo to samo. . . .

Diary v heslech:
Probudil jsem se a zjistil,že pro své zdraví-krásu jsem obětoval svou jiskru v oku;doslova.Byl jsem se sebou spokojený,ovládl jsem se.To snad nemyslíš vážně.A pak,ta absurdita,já se smál jako blb,nic mě nerozesmálo jako ta slepost,hloupost,neupřímnost z obou stran,ale jedno se musí uznat,že to divadlo mělo úspěch.V nouzi mě podržel nepřítel,v mém životě to tak bývá,je to totiž ironické.

Billy Talent III

20. listopadu 2009 v 6:56 | YONDRA |  Muzic

1.Devil On My Shoulder Download
2.Rusted From The Rain Download
3.Saint Veronika Download
4.Tears Into Wine Download
5.White Sparrows Download
6.Pocketful Of Dreams Download
7.The Dead Can\'t Testify Download
8.Diamond On A Landmine Download
9.Turn Your Back Download
10.Sudden Movements Download
11.Definition Of Destiny Download

18.11.2009 //

18. listopadu 2009 v 11:39 | YONDRA |  Každodenní bleuh poznatky

Pro mne onen sváteční den,kdy si všichni češi měli uvědomit,že mají za co bojovat znamenal úplně něco jiného.Začátek doprovázela nervozita,kterou pociťovali všichni.Opět jsem plnil úlohu zlepšovače nálady a tak jsem se hodil do srandovního gala.Bylo to těžké,kolem mě jen otrávené nálady.Pak se šlo.Bylo hodně nových věcí,zážitků,informací,bavilo mě to.Ale pak to přišlo.Opravdu skvělý.To mi ještě scházelo.Vůbec jsem to nečekal.Fakta sice mluvila jasně,ale gesta a pohledy ve mě vyvolávaly naději.Kdyby to byla pravda byla by to obrovská ironie,nebránil bych se.Přesto jsem se zachoval,tak jak jsem se zachoval,poučil jsem se z minulosti a byl jsem ostražitý.Vše zůstalo v mé fantazii.Velmi originální otázka jestli jsem slávista nebo sparťan ve mě vyvolala všelijaké emoce,nahrnul jsem čelo,nadýchl se,secvakl rty a pomalu se podíval doprava.Mimo to jsem celou dobu obdivoval ekonomické znalosti a zážitky,které nemám.Bavili se dospělí,já tomu opravdu nerozmněl.Nevadilo mi to,já jen obdivoval a nasával atmosféru.Vše mi přišlo strašně důležité a zajímavé,ikdyž to takové třeba ani není.Jako třešnička na dortu bylo,když já šesnáctiletý moralizoval dospělé.S ledovým klidem jsem ze sebe pouštěl emoce nashromážděné za poslední rok a půl.Nikdy jsem neměl tak blažený pocit jako po té ,,hádce" .Připadal jsem si jako král,přitom to všechno přišlo z ničeho nic.Jen tak dál,to zvládneš,jeť!A tak jsem po dlouhé době jel,doslova i obrazně.Myslím,že jsem nenaboural,ale přesto mám z té jízdy divný pocit.


16.11.2009 // děkuji Václavu Havlovi

16. listopadu 2009 v 11:40 | YONDRA |  Každodenní bleuh poznatky
bez něj bychom neměli svobodu,bez něj by bylo vše jinak,bez Havla..

Co si ten Yondra o sobě myslí,když píše o tak důležitých osobnostech že?Žádný Klaus,Topolánek či snad Paroubek,ale Havel je ten,který v podtatě vytvořil náš národ,měl obrovskou zásluhu na pádu ,,železné opony" a nám všem dal svobodu,i těm,kteří ještě nebyli na světě.Zítra si Česká republika připomene sametovou revoluci,která do naší země vnesla ,,svobodu".Ve škole na toto téma horlivě diskutujeme,v televizi dávají mnoho pořadů zaměřených na tehdejší události a i já se o tomto společesnkém počinu musím zmínit na svém blogu.
V sobotu jsem náhodou zabrouzdal na Českou televizi,kde měl proslov onen významný muž (Václav Havel).Mluvil velmi jasně,stručne,přesně a hlavně trevně.Kritizoval politické strany a prodávání naší vlasti.Pokusil se nahlédnout do budoucnosti a celkově zhodnotit situaci naší sobecké,zničené země,která tak ráda kritizuje komunismus,přitom ho má ve vládě.Zajímavé bylo,že hovořil o tématech,která zazněla na mém blogu.Mluvil o věcech na které já obyčejně píšu články a tak mi trochu vzal vítr z plachet,takže ani nevím o čem bych já sám dnes psal.Musím určitě připomenout,že média ovládla svět a nás,lidi co žijeme v naší povrchní době.Zmiňoval se i o lidech kteří v poltice jsou.Já jsem tyto témata obsáhl ve svých článcích,on ve svém projevu.Oba se shodneme,souhlasím s níma děkuju mu za svobodu,kterou mo dal.


Design 2.5

16. listopadu 2009 v 11:17 | YONDRA |  Desingy blogu
  • Název:Les temps de futur
  • Barvy: black,white,grey,rgeen
  • Spokojenost:95%
  • Inspirace:Inspirace částečně na jiných blocích,snažil jsem se o jednudocht,ale zárověň dát do designu vše.Converse,Starbucks a nějaké ty budovy plus samotný nápis to je to,co má můj každý design mít.

13.11.2009 //

13. listopadu 2009 v 23:42 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky

Sedm hodin spánku a pak do školy,k smíchu.Byl jsem unavený,ale jelikož jsem jaký jsem nepřiznal jsem si to a tak jsem se tvářil jako kdybych měl energie na rozdávání.Život bývá srandovní a překvapivý,ale když ráno stojíte u zrcadla zíráte,jak ten v tom zrcalde na vás hraje tu (ne)unavenost,je to absurdní.V ústavu jménem škola,do kterého nikdo z těch co tam chodí nepatří,to šlo divně.Ikdyž jsem sám sebe ráno u zrcadla přesvědčil o tom,jak jsem či nejsem unavený,ostatní spolužáky jsem tentokrát nepřesvědčil a tak ty otázky typu;Jak to že seš takovej přejetej;coje;seš v pohodě;,mě neminuly.Nesmím zapomenout na mistra proppera.Jinak jsem byl jako mimino.Ten fakan,co touží po hračce.Mamka obyčejně dítěti po nějaké době hračku dá-vrátí a ono aniž by si vzpomnělo na to,jak byla maminka zlá,miluje ji za to,že právě ona je tím dárcem,ikdyž je paradoxně tím škoditelem,které dítěti hračku vzalo.Málo času a hnusné počasí,klasický Yondra na podzim.Sem tam chrchly-chrchly a lá prasečí chřipka.K závěru dneška otázky o banánech a jako perlička na dortu ufo....smích...

Všiml jsem si že vás to zřejmně zaujalo,ten nový styl psaní,je to schávlně dost nepřehledné,ale je to víc osobní než všeobecné polemizování o myšlenkách dospívajícího.Píšu jen heslovitě,ve výsledku je to jen snůžka keců,které se za pár let budu smát.Nemyslete si,že jsem blázen,ikdyž bláznivě někdy píšu.

12.11.2009 //

12. listopadu 2009 v 18:21 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky


Nečum.Bež k oknu v Bostnu tě ještě neslyšeli.Podívejse,noa,neni tam střecha debile.Neměl jsem se tak tvářit.Jen trocha odhodlání by stačila.A ten pohled,chtěl jsem jít a vzít tu lahev napít se a už se neprobudit.Únavy bylo až moc,já se přemáhal.Když zmizela,já zesmutněl.Celý zbytek dne jsem se ani nezasmál,přitom by to nám oběma moc ulehčila.Já nevím co bys dělal kdybych venku měla frajera.Řekla to jako by to byla blbost,jenže z jejích úst jsou všechno jen blbosti.Nechápu proč mám skvělou náladu až na konci dne.Nevím proč,ale vždy když si prohlížím její profil na facebooku vždy se mi vybaví to ráno,ona skoro nahá,rozcuchaná,velký barák,jen já vzhůru,krásné věci,krásný nábytek,ze všech zdí dýchal luxus,jenže já tam nebyl.Bylo tam totiž mé staré já,které bylo..bylo jiné než jaký jsem teď.

12.11.2009 //média ovládla svět

12. listopadu 2009 v 17:27 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky
YONDRA:Svými přednostmi bývá nedostižný
Chodí si světem,
žije svým životem
v minulosti chybuje
přesto plány buduje
vše dovést k dokonalosti
to jsou jeho přednosti
sebevědomím je převyšen
přesto bývá vyděšen,
z jeho cílů dosažených
a myšlenek nedostižných
Grády má,to se ví,
ale nikomu to nepoví
sám má ve všem pořádek,
končí tento začátek.

Báseň?Na mém blogu?Co to je?Já se také ptám sám sebe co mě to napadlo,ale pravdou je,že básní se někdy vyjádří víc než jednoduchým článkem.Nejsem žádný umělec,neumím malovat nebo zpívat,ale umění mám rád a tíchnu k němu.Dokážu ocenit nápad a ikdyž nejsem vyloženě volnomylšnkář píšu články,dělám designy,to jsou moje výtvory.Tato báseň je jen spíš pokus,než že by měla nějakou závratnou myšlenku.Téma jsem zvolil tak,abyste se zase dozvěděli něco o tom jaký jsem,téma které doprovází snad každého adolescenta ,,Kdo jsem" .

V MFDnes,kde studentům vycházejí články,jsem dnes četl o vzorech.Studenti se všichni v zásadě shodli na tom,že je určitě dobré mít vzor a pak všichni dodali nějaké to ,,ALE" .Já osobně mám vzorů několik,nebo respektive měl jsem,momántelně nejsem ,,uchvácen" nějakou osobou s kterou bych se chtěl stotožnit,ale mít vzor je obecně výdobytek dnešní povrchní doby,která mě asi také ovládla.Krom těch,kteří mají za vzor rodiče,nebo jiné ,,životní" osoby má většina lidí za vzor celebritu,nebo mediálně známou osobnost.Jasně,co je tam špatného?Špatné na tom je to,že si v dnešní době hledáme vzory v seriálech,filmech a médiiích obecně,protože ať chceme či ne média ovládli svět.Ano,některé seriály nebo filmy (nemyslím žádné české) mají určitou hodnotu,ale jak říkám jen některé.Média byla stvořena k zábavě a jestli v ní lidé nalezli své životní vzory,proč nejsou všichni šťastní?Protože je něco špatně...

PEKING:Město,které si za vzor vybralo NY a důsledek?Už to není Peking
Já se jen tomu pradoxu musím smát...

Design 2.4

11. listopadu 2009 v 16:16 | Yondra |  Desingy blogu

  • Název:AUTUMN 2009 Les temps de futur
  • Barvy: green,white,grey
  • Spokojenost:90%
  • Inspirace:Ispiroval jsem svým pokojem a taky podzimní atmosférou.Trochu jsem si pohrál s listy a ikdyž tento design nepovažuji za zvlášť vydařený,tak má velikou cenu,jelikož se z něj poučím.


9.11.2009 // skvělá nálada

9. listopadu 2009 v 15:57 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky
trés manifique....

Obyčejně to bývá katastrofa,když Yondra celý naladěný,po kávě,broukající si Don't tell me vyjde ven do toho pokaženého počasí.Doslova se mi dnes ráno roztekl úsměv,nejen kvůli dešti,který ho dokonale zmáčel.Paradoxně mi to vůbec nevadilo,měl jsem totiž skvělou náladu,která .. nevím odkud se vzala.Rád bych dnes opět nějak filozofoval,ale jak jsem řekl,mám příliš dobrou náladu na to,abych se zaobíral malichernostmi každodenního bleuh života.Jak řekla jedna holka z naší třeídy:

,,Lidi se zaobíraj blbostma,místo toho,aby řešeli,co se tu děje."

A měla pravdu i já se zajímám víc o to,jak jsem úspěšný než o to,jestli Klaus podepsal Liasbonskou smlouvu.
Jinak ten kdo mě neviděl je teď poctěn :D přežíte to pls....

8.11.2009 // byl jsem asi příliš hrdý,ale nelituju toho

8. listopadu 2009 v 9:59 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky
prostě jsem se nechtěl změnit kvůli ostatním,ale stejně jsem se změnil jenže kvůli sobě..

Bylo září roku 2008,já jsem byl opálený s Chorvatska a trochu nervózní z seznamovacího kurzu,který mě čekal.Mělo to být poprvé,kdy jsem viděl své budoucí spolužáky,každé slovo znamenalo krok vpřed,krok ke kamarádství,krok k nové třídě.Kroků přibývalo až nakonec seznamovák skončil a já třídu trochu poznal.V té třídě byl pro mě každý nový,ale i tak jsem si všímal základích rysů každého z nich a tak jsem předpovídal.Předpovídal jsem věci,které se skutečně staly,předpovídal jsem vlastnosti,které se nakonec projevily a předpovídal jsem skupinky,které se časem v naší třídě vytvořily.Ironie.Věděl jsem jak to skončí,jak to dopadne,tak proč jsem s tím nic neudělal?Možná proto,že jsem se nechtěl vnucovat.Nechtěl jsem,aby mě někdo změnil.Stejně jako naše třída,tak i já prošel určitou změnou,která závisela na tom,s kým jsem se bavil a kamrádil.Co kdybych se bavil s jinýma?Co kdybych si sednul jinam?Byl bych určitě jiný než teď.Blog bych neměl a neměli by ho i ostatní.Jinak bych se oblíkal,měl bych jiné názory a určitě bych se jinak bavil,jinak bych trávil volný čas,měl bych horší známky atd.Byl bych jako ti,se kterýma bych se bavil,ztratil bych svou originalitu,osobitost...ztratil bych sám sebe.Byl bych takový ten kluk,co změní celý svůj charakter i život jen kvůlu kamarádům a to bych nikdy nedopustil.V žádném případě.Nakonec to dopadlo úplně jinak,skamarádil jsem se s lidmi,kterří neměnili mě,ale já je,přerostly mi přes hlavu...,ale to je na jiný článek.

Každý si ve třídě pomyslně vybíráme přátele,když už si je jednou vybereme,musíme si za tímto rozhodnutím stát.


Názor na SuperStar

7. listopadu 2009 v 8:28 | Yondra |  Názory

Nesmím zapomínat i na ostatní rubriky,každodenní bleuh poznatky jsou pro mě dost oblíbené,ale měl bych napsat i nějaký ze svých názorů.Aby bylů článek aktuální,popíšu Vám,co si myslím o soutěži Československá SuperStar.

Proč se tato soutěž koná?
Vše se tváří,jakoby dvě sousedící země chtěly obohatit své obyvatele novými zpěváky,ale mi všichni (zvláště mladší generace) posloucháme zaharaniční interprety a je na nás je jestli jejich osud bude mít ,,rychlokvaškový spád" ,záleží totiž na tom,jak moc se nám bude vítěz i ostatní líbit,jesti si jejich písničky budeme dávat do mobilů a kupovat jejich desky.V každém případě to Nova i Markíza dělají hlavně z finančního důvodu,jako všechno v dnešní době.Na povrch se to tváří jako soutěž,která chcce sblížit národy,ve skutečnosti obě televize jen sledují sledovanost.

Proč existují odpůrci SuperStar ?
Kromě těch,kteří ignorují celý svět celebrit,televize a jiné povrchní světy letošní SuperStar zklamala hlavně úrovní celé soutěže.Každý říká,že porotci jsou sprostí,hlavně pravé křídlo (Martina,Habera) a i dříve vtipný Mareš není to,co to bývalo.Nevhodné připomínky,promiskuitní poznámky a další,to vše bylo v úvodních kolech běžné,ještě že to částečně mizí.

Zpěváci-soutěžící
Myslím si,že letošní úroda soutěžících je nejlepší ze všech předchozích SuperStar.Každý je jiný a tak si každý vybere.Mě osobně to letos přijde velmi nabité.Netroufnu si tipnout,kdo bude vítěz.

Proč nemám rád Chodúra?
Nechci tu probírat každého vzlášť,ale Martina musím.Má bezpochyby nejlepší hlas ze všech.No a co?Pravá superstar by měla být tvárná a samozřejmně by měla umět tancovat a tato záhladní dovednost Martinovi chybí a bohužel asi vždycky bude,proto si mě a další nezískal....

4.11.2009 // Kolikrát musíme pocítit úzkost,abychom si uvědomili,že nám něco chybí?

4. listopadu 2009 v 15:40 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky
id,ego,superego....

Je to jako když si vezmete ten hrnek na stole a chcete do sebe kopnout další doušek kafe,ale zjistíte,že už je hrnek prázdný a tak odvrátíte pozornost k počítači a dál píšete článek.Za chvilku se ale vrátíte a znovu se chcete napít,jakoby jste nevěděli,že ten hrnek je prázdný.Po několikáté vám dojde,že potřebujete kafe a tak se zvednete a jdete si ho udělat. . . .

Kolikrát musíme posítit úzkost,abychom si uvědomili,že nám něco chybí?Jsme vážně tak tupí?Žeby má teorie o tom jak využít svou vůli nezafungovala?Je to možné,můžu změnit názor,ale tohle by bylo něco jako ,,změna ústavu" .Vždyť na tom se zakládá celá moje existence,na vůli.Je to nástroj,který má obrovskou sílu,řídí vám život,je to něco,co pohání mozek,nebo spíš určuje směr jeho práce.Vždycky jsem se řídil spíše mozkem než srdcem,je to správné?Nemůže mi právě ona citovost,emoce,nadávky,neslušné chování,které jsem si kvůli své vůli odepřel právě chybět?Včera jsem si o výtvarce náhodou povídali o tom,z čeho se skládá osobnost.Skládá se z podvědomí,uprostřed je ego,což je to včem žijeme a pak je superego,což jsou morální zásady a působení společnosti,které právě tlačí na ego.Při výkladu jsem si uvědomil jak moc zapomínám na podvědomí a dávám prostor superegu.Přesto si žiju fajn. . .


2.11.2009 // když končí den

2. listopadu 2009 v 16:53 | Yondra |  Každodenní bleuh poznatky
a my tam stojíme a zíráme...

Když končí den,automaticky rekapitulujeme.Znovu si přehráváme okamžiky,které jsme v onen slavný den prožily.Stále se vracíme ke slovům,která jsme vyslovily.Občas sníme,jaké by to bylo kdyby....jsme se nezachovaly jako úplní hlupáci,kdybychom byli upřímní,kdybychom se nepřetvařovali,kdybychom si na nic nehráli,kdybychom si všímali ostatních.Kdyby...
Nejlepší na tom je,že ikdyž už je večer a my na sebe zíráme do zrcadla,přemítajíc o událostech,nemužeme sice tento den napravit a zmněit,ale můžeme se poučit a zítřek prožít lépe-podle našich představ.